K prasknutí

Martin Šíl

O svátcích si užíváme nejen chvíle s blízkými lidmi, ale i dobré pití a jídlo. Občas má leckdo pocit, že se do něj nevejde už ani sousto a má výčitky. Ovšem nacpat se k prasknutí umějí i mnohá zvířata. Třeba lvi v tom bývají stejně dobří jako my.

Jednou jsme pozorovali smečku na uloveném buvolovi. Už bylo evidentně po největší hostině, z buvola toho moc nezbývalo, ovšem mladí se krmili stále a se stejnou chutí. Vypadalo to, že nic výjimečného neuvidíme. Ovšem jen do chvíle, než se mladí lvi zvedli a ukázali přeplněná břicha.

Jako kdyby spolkli medicinbal (starší pamatují ten veliký těžký kožený míč). Nebo si připnuli batoh. V životě jsem takhle nacpaná břicha neviděl. Prostě paráda. Kulili jsme oči a culili se pod fousy. Konečně někdo, kdo se cpe víc než my.

Tak užijte svátky s rozumem, ale na zbytečné výčitky z mlsání zapomeňte. Nejste v tom sami. Nejen já držím basu.