Ukrytý...

Jestli jste byl někdo na mém povídání o Africe, možná jsem se zmiňoval o tom, že mám rád fotky, které neukazují úplně všechno. Samozřejmě, že je bezva mít vyfocené zvíře pěkně na světle v celé kráse, pročby ne? Ale já osobně mám teď období utajených zvířat. Důvod je jednoduchý.

Ona vám totiž taková fotka ukáže pravdu o tom, jak jednoduché a prosté je přehlídnout zvíře v krajině. Že pocit, že všechno kolem je absolutně bezpečné a pod kontrolou, je jenom iluze vyvolaná tím, že jste od skutečnosti oddělení úkrytem automobilu. Stačí totiž, aby zvíře leželo deset dvacet metrů v podrostu, a nemáte příliš šancí ho spatřit. A není vůbec složité podlehnout iluzi bezpečí a vystoupit z vozu pár metrů od odpočívajícího lva.

Tohohle lva jsme hledali vážně dlouho. Sice nám ho ukázali lidé z jiného auta (jinak bychom samozřejmě projeli bez povšimnutí kolem), ale i tak trvalo skoro čtvrt hodiny, než jsme si ho všimli. A pak přišel slon a prošel na tři metry od něj. Jeden o druhém museli vědět, ale horko bylo silnější než nervozita. Kdybyste nevěděli, kde na téhle fotce lva hledat, tak je to ta malá tmavá skvrna v trávě přesně v místě, kam by dopadla sloní hovínka, kdyby padala. Věřte mi. A celé je to asi 15 metrů od našeho auta. Další z chvil, pro které tam jezdím...